"Beze jmenná" - Kapitola 12.

23. march 2013 at 17:05 | Claire Drayen. |  "Beze jmenná"

Kapitola 12.



"Lesen, tak ráda tě vidím!" přiběhne ke mě Cath a obejme mě.
Trochu to zapíchá v boku, ale dělám jakoby nic. Usmívá se na mě, ale celkem starostlivě.
"Jsem v pohodě, zítra mě pustí." ujišťuju jí. Nechci aby se na mě takhle koukala celou dobu. Přichází taky Ali. Ta sestřička včera se spletla, řekla, že tu mám dvě kamarádky, přitom jedna z nich byla moje sestra. Ali nic neříká, což mi trochu nahání hrůzu, ale myslím, že nakonec je vyděšená víc ona než já. Cath si sedá ke mě na postel a začíná mi vyprávět všechno možné ohledně školy a tak. Vyřizuje mi pozdravy od Shoena a i od Jessicy, vypráví, jaký měla strach, když se to dozvěděla a podobně.
"Cath," oslovuje jí moje sestra "Můžu na chvilku mluvit s Lesen taky?" trochu se usměje jakoby se nic nedělo, ale je jasné, že nechce aby tam Cath byla. Ali je sice jen o tři roky starší, ale v takovýhle chvílích si připadám, jako kdyby byla dospělá a já jen malé nezbedné dítě.
"Jasně" usměje se na mě a odchází na chodbu. Ali přichází blíž, pořád si připadám maličká.
"Tak jak se vede? Co se ti vlastně stalo?" nesnáším, když lidé takhle obchází hlavní věc.
"Nic moc," ušklíbnu se "Jen mám naražený trup." přikyvuje. Chce mi to říct, nejspíš ale ještě neví jak to formulovat. Na chvilku sklopí zrak, ale pak si uvědomuje, že tak by se prozradila, a tak se pohledem vrací ke mě.
"Tak co je?" ptá se trochu ostře.
"Lee, oni, chtějí tě poslat pryč." začíná pomalu.
"Jak pryč, co tím myslíš?" povytáhnu obočí.
"Nechtějí abys tu byla, chtějí tě poslat někam pryč z města... Asi na čtyři měsíce." zavládá ticho.
"K-kdo mě tam chce poslat proboha?" snažím se to nějak pobrat "A proč?"
"Kvůli tomu co jsi dělala."
Má na mysli moje vloupání do otcovy pracovny. Jenže nikdo vlastně nemá ponětí proč jsem to dělala. Myslím, že by je to ano nenapadlo. Bylo to kvůli klukovi, což vlastně ani není tak nepochopitelné, když se nad tím zamyslíte. Jmenuje se Ronnie, ale má radši když se mu říká Ron. Ještě před těmi pár měsícemi jsem ho měla vážně ráda, jenže vždycky je v tomhle háček. Chodí do vyšší třídy, je to ten typ kluka, který kolem sebe vždy někoho má. Nesnáším se za to, že jsem to dělala jen kvůli němu, že jsem chtěla vypadat zajímavější. Dalo by se možná i říct, že je to jedna z největších chyb v mém životě, ale co mě bude doopravdy stát?
"Lesen, proč? Tohle je přesně ten důsledek, před kterým tě táta vždycky varoval." bezva, teď mi to ještě začne vyčítat vlastní sestra. Nic na to neříkám, tak pokračuje. Vykládá mi o tom podivným muži, který tu byl s tátou. Říká, že je opravdu od táty z práce a že s ním řešil co se mnou. Podle všeho mě otec ještě chránil a tohle je jeden z nejlepších možných následků. Pokračuje, že budu muset odjet do nějakého města daleko odtud. Prý přesně neví, co tam.
"On ti řekl, abys mi to oznámila ty? Nemá snad najednou srdce na to, říct mi to?" říkám otráveně, jako kdyby na mě tohle celé nijak moc nepůsobilo. Ve skutečnosti jsem zaskočená, zmatená a taky vystrašená.
"Ne. Já ti to chtěla říct. Táta mi tohle všechno řekl a myslím, že i tak nějak věděl, že ti to řeknu. Myslím, že se ani nechystal ti to nějak podrobně říct." naštvaná. To teď taky trochu cítím.

Sedím na zemi ve svém pokoji. Cath je vedle mě, Shoen sedí na židli u stolu. Pomáhají mi dávat dohromady nejdůležitější věci. Vlastně tohle je ale jen zástěrka. Jsou tu, protože je tu chci mít. Být tu sama, tak se zhroutím, před nimi si ale musím zachovat alespoň kousek hrdosti a nesesypat se. Cath se nějak drží a Shoen vypadá naprosto v pohodě. Koukám na něj, zaujatá klidem panujcím v jeho očích. Není mu to jedno, to by tu teď ani nebyl, ale opravdu se mi snaží pomoct a daří se mu. Všímá si mého pohledu.
"Tak vstávejte" povzbudivě se na nás usměje a postaví se.
"Pohyb, jinak zmeškáme západ." teď už se usmíváme všichni, ani nevím proč. Možná jsem šťastná. Je zvláštní si to po takové době připustit a hlavně v tenhle okamžik. Popadneme mikiny a vybíháme ven, pryč odsud. Alespoň na chvíli.

 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Hanča Hanča | Web | 23. march 2013 at 20:08 | React

Musím to začít číst. Přísahám, že si najdu čas, a začnu tuhle povídku číst od začátku, protože se to zdá být opravdu úžasné. Píšeš nádherně. :)

2 N. N. | Web | 24. march 2013 at 6:09 | React

Tak tohle byl fakt nádhernej díl^^

3 Luciiy. Luciiy. | Web | 24. march 2013 at 11:56 | React

wow.. no vidim to tak že až se budu zítra doma nudit přečtu si tenhle příběh od první kapitoly !:))

4 ~Aria ~Aria | Web | 24. march 2013 at 17:51 | React

děkuju:). Jé, jsem nevěděla, že píšeš :). příběh vypadá zajímavě :) až bude čas, přečtu si i předešlé díly :).

5 kattie./my-world-k.blog.cz kattie./my-world-k.blog.cz | Web | 24. march 2013 at 18:58 | React

krásný;)

6 Hanča Hanča | Web | 24. march 2013 at 20:57 | React

A já souhlasím s tebou. Ano, každý si prostě píšeme svůj vlastní scénář. :)

7 Blanisa Blanisa | Web | 25. march 2013 at 14:20 | React

Prosím,zvu tě na soutěž na mém blog SONP
soutěž o nejlepší písničku,prosím příhlásíš se? http://worldbyblanisa.blog.cz/1303/prihlas-se-do-sonp

8 Anýý Anýý | Email | Web | 25. march 2013 at 14:28 | React

krásná, moc povedená povídka a má skvělý děj :D Myslím jako obsáhlý :D

9 -A, Adell -A, Adell | Web | 25. march 2013 at 14:47 | React

krásný:*

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama