S01 E10 - Jak jsem se smířila sama se sebou

19. may 2013 at 12:20 | Claire Drayen. |  project days

PROJECT DAYS, DAY 10. - JAK JSEM SE SMÍŘILA SAMA SE SEBOU

Large


Ještě v 11 jsem se nestarala o to, jak vypadám, nebo si na to alespoň nepamatuju. Pak jsem se začala víc zajímat a hlavně starat jako každá jiná v tomhle věku. Ani po tom jsem se ale nepovažovala za hezkou. Moje povaha byla výrazná. S nástupem do nové školy, kde se o mě nikdo tolik nezajímal a znala jsem jen dvě osoby z třiceti, jsem začala být tižší a naopak nevýrazná, už jsem si nepřipadala tak známá a proto jsem ani neměla potřebu na sebe upozorňovat, stále jsem se neměla ráda a neuznávala jsem se, ani když jsem se na sebe do zrcadla usmívala a snažila se vypadat jak nejlíp jsem dovedla. Tak to bylo ještě do půlky sedmé třídy.
Nevím, kde a kdy nastal ten zlom, po němž jsem se konečně považovalo za něco lepšího. Možná to bude znít absurdně, když to tak řeknu, ale já myslím že to tak je, beru to tak a vám nechci nic nalhávat. Podle mě byl ten zlom Hunger Games. Nebo spíš to, jak mě to donutilo brát svět a jak mě to donutilo přemýšlet. Najednou jsem byla míň bezhlavá a začala si víc vážit věcí. Celý život je aréna, ze které neposkvrněně vyjde mnohem méně než každý čtyřiadvacátý člověk. Všichni jsme splátci a splácíme to, co jsme udělali druhým nebo jak jsme se chovali.
To už jsem se na sebe do zrcadla neusmívala, jen jsem na sebe tupě zírala a snažila se tak vzít jako krásnou a opravdu se mi to povedlo. Nijak se nezkrášluju, nepoužívám ani obyčejnou řasenku, i přestože že třeba vím, že jednou jí použiju.

Large

Tumblr_mk49eqgmgk1r6xslco1_400_large

Tumblr_mcbc7autnt1r6wm5po1_500_large

Large
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Sydney Sydney | Email | Web | 19. may 2013 at 12:40 | React

To je naozaj veľmi inšpirujúci príbeh :) Tiež som na seba nejako nepútala pozornosť, aj som si stále vravela bože aká som otrasná ale potom nejako na začiatku septembra s nástupom zas do prvého ročníka na strednej škole som sa so sebou nejako zmierila a už proste menej vnímam nejaké nedostatky, pretože každý ich máme.

Čo sa tíka Hunger Games, o tej tuším trilógii sú také pozitívne ohlasy a s vetami aký neskutočne úžasný príbeh a podobne :) A tu čítam že vďaka tej knihe si sa začala na tie veci pozerať inak. Celkovo premýšľanie. To by ma nikdy nenapadlo. Neviem prečo, ale ja nemám odvahu si tú knihu začať čítať, naozaj neviem čo od tej knihy môžem čakať a akú stopu to zanechá vo mne :)

Výstižný je aj obrázok Find Yourself, čo je sú podľa mňa dve dôležité slová, pretože ak sa nenájdeme, nevieme čo chceme a hlavne si treba uvedomovať svoje kvality a až nakoniec sa so sebou zmieriť.
Niekedy obdivujem tých ľudí ktorí majú sebavedomia viac ako rozumu. Paradox je že niektorí ľudia (väčšina) aj tu na blogu keď čítam profily, zas píšu ako neznášajú namyslených ľudí. A zas sebavedomí môžu pôsobiť namyslene. Je to veľmi diskutabilná téma a názory sa tu môžu rozchádzať :)
Článok hodnotím viac ako kladne :)

2 N. N. | Web | 19. may 2013 at 12:58 | React

To je krásný, že to takhle dokážeš napsat:)
Když jsem ještě byla na základce, tak jsem byla taky taková...tišší. Nevím, prostě jsem si tam s mnoho lidma nerozuměla, a když už s někým jo, tak jsem se prostě nijak neprojevovala. Jak jsem teď nastoupila na gympl, všechno se nějak během měsíce přeměnilo - v dobrý. Teď už si nepřipadám tak tichá a tak, připadám si..prostě lepší, jestli se to takhle dá říct. Nevím, jak to pořádně říct, ale tak se svým vzhledem spokojená nejsem  a nikdy jsem nebyla, ale celkem na to kašlu, protože jsem spokojená se sebou psychicky. Ale to vždycky není to nejdůležitější.
Žasnu, jak jsi život popsala jako arénu. Ale jo, máš pravdu. Nikdy by mě asi nenapadlo to takhle popsat, i když je to vlastně ono.
A nevěděla jsem, že jsi až tak moc spojená s Hunger games. To je úžasný! Možná že i ve mně se něco změnilo, po tom, co jsem to dočetla.
Fakt, nádherně jsi to napsala:)

3 Katherine Katherine | Web | 19. may 2013 at 13:32 | React

Upřímně i když jsem Hunger Games ještě nedočetla, ale ten film jsem viděla, už jen to jak se tam musí poprat s okolním světem, to jak přinášejí každý den oběti a nutí je zabíjet a zemřít jako jejich pobavení, donutí vás to přemýšlet a zpochybtit vše, k čemu jsme si dnešní svět přiřazovali. Je to neskutečný jak autor dokáže v ostatních probudit něco tak absurdního. A my se začneme ptát, proč to vlastně udělala ? Co bych na jejím místě cítila ? Jak bych se zachovala? Udělala to správně?
A vlastně prožijeme svůj fiktivní příběh.

4 Luciiy. Luciiy. | Web | 19. may 2013 at 13:42 | React

Krásně si to napsala. Musim říct že sama sobě se nelíbím vůbec. A nikdy si nebudu myslet nic jinýho ale pravda je že sama sebe si vážim. Což třeba okolo 6-7 třídy vůbec nebylo. Vím že sem sem člověk co má city, vlastní hlavu a že nějaký místo tady mám :)

5 Liven Liven | Web | 19. may 2013 at 18:41 | React

Četla jsem celou trilogii a viděla jsem i film, ale nějaký zvláštní dopad to na mě nemělo. Každý jsme jiní a proto taky originál. Buď vůbec ráda, že si se našla já furt hledám něco co by v mně udělalo ten bod zlomu, ale zatím jenom slepě ťápu.  
A nestyď se za, to ti k tomu pomohl ten film, třeba to bylo napsáno ve hvězdách:)

6 Nikyy † Nikyy † | Web | 19. may 2013 at 19:10 | React

krásné.
Ten první odstavec je jako by jsi psala o mně :) HG jsem neviděla:)

7 ~Aria ~Aria | Web | 19. may 2013 at 19:12 | React

wow. nikdy mě nenapadlo na tím takhle přemýšlet. myslím tím, přenést příběh do reálného světa, ale máš pravdu. Hunger Games mě svým způsobem taky změnilo:). je to úžasná inspirující kniha :).být silná jako Katniss? kdo by si to nepřál? :) myslím, že je hodně důležité smířit se s tím kdo jsme, věřit si. vždyť to co cítíme uvnitř ovlivňuje i náš vnějšek a všechny lidi kolem nás:)

8 Annette Annette | Web | 19. may 2013 at 19:30 | React

Beztak je užasný jak dokážou knížky ovlivnit člověka:) teď nemám na mysli jen Hunger games..

9 kattie./my-world-k.blog.cz kattie./my-world-k.blog.cz | 19. may 2013 at 21:11 | React

Opět co k tomu napsat? Napadá mne mnoho věcí ale ani jedna mi nepřjde dost zajjímavá nebo tak. Nechci te odbýt slovem: pěkné a dost, mám vcelku náladu se rozepsat jen hledám sorávný začátek a toho čeho se mám chytit. Nic mne nenapadá nebo ano? Abych pravdu řekla asi do těch jedenácti jsem to neřešila, ale nástupem na novou školu se mi zalíbil jeden kluk, vážně a co ? Myslela jsem si kdoví co začala se malovat, ale neuvědomila jsem si že jsem se mu líbila už předtím:( Ano ano chybu přiznávám a od téndoby jsem s tím malováním nepřestala ba dokonce jsem začala hubnout no co... A takto už to mám až do teď a nevadí mi to, stejně si stále příjdu hnusná a ty další věci stejně se líbím jen málokomu:( ale co nemusím přece mít všecno. THE end:))) měj se a díky za komentář😄

10 Infinity Infinity | Web | 20. may 2013 at 8:46 | React

Je opravdu zajímavé, že Hunger games ti takhle pomohlo k tomu, aby ses měla radši, aby ses na sebe dívala jinak.

U mě byl zlom v tom, že jsem udělala určité chyby v životě, chtěla jsem je napravit a tak jsem našla samu sebe. Našla jsem sílu bojovat o mé štěstí a začala jsem se mít ráda.

Krásný článek a obdivuji tě, že se vůbec nelíčíš, já bez nalíčení nedokážu skoro ani vyjít ven. :-D

11 Betty Betty | Web | 20. may 2013 at 9:48 | React

Moc hezky napsané :))

12 Claire Burn Claire Burn | Web | 20. may 2013 at 13:59 | React

Krásny článok ! :´) ako keby som to písala o sebe. V siedmej triede som sa aj ja zmenila. Začala som byť tichšia. Nechcela som, aby si ma niekto všímal, pretože som začala byť hanblivá. Dnes sa to o trošičku zlepšilo. Stále nenávidím svoj vzhľad, no nezáleží iba na našom vzhľade. Sú oveľa doležitejšie veci :)
Teraz k tomu Drabble na mojom blogu. Viem, že si mi dávala v drabble č.1 5 slov, no možeš aj teraz ak samozrejme chceš. Drabble začínam od znová, teda č.2 :)

13 -A, Adell -A, Adell | Web | 20. may 2013 at 18:44 | React

nádherně napsané..:) já jsem se o sebe začala zajímat tak ve 12, a začala jsem se malovat, protože jsem chtěla být "krásnější", ale teď vím, že jsem blbá a radši bych se nemalovala. já se sebou spokojená nejsem, podle mě jsem ošklivá, tlustá..:D prostě se nemám moc ráda no:/

14 Hanča Hanča | Web | 21. may 2013 at 11:06 | React

Na začátek chci říct, náderné obrázky. A ahoj, pokud si pamatuješ Hanču, tak jsem tak nějak zpět na blogu. :)
Je zajímavé, jak svět vidíš, jak tě Hunger Games ovlivnilo, ale není to vůbec španě. Takhle si mnohem víc vážíš věcí a také si vážíš sebe samé, což je to nejdůležitější ze všech. Věřit si. A obdivuji tě za to, že se ničím nezkrásluješ. :) Zůstaň taková, jaká jsi, dál. :)

15 Theresa Theresa | Web | 21. may 2013 at 15:53 | React

Wow, v komentářích se dočítám samé slohy :3. Bohužel já nejsem řečník, tak to vystihnu: Nádherný a skutečně inspirujcí článek. Já jsem Hunger Games ještě neviděla, ale po tomhle silně uvažuju o dlédnutí, protože se můj příběh (až na ten konec) úplně protíná s tým mým :)

16 ...skylar ...skylar | Web | 21. may 2013 at 15:57 | React

Zajímavé, že to vidíš, jako arénu. Já to tak moc nevidím. Já od svých 14 let na sebe stále upozornuji, nesnáším samotu a nebo, když musím někde sedět sama a s někým se nebavit. :D Je to strašný. :D A já chci do arény! :D

17 Saš Saš | Email | Web | 21. may 2013 at 16:30 | React

naozaj krásne! :)Ja by som si svet v tej dobe, veľmi nevedela predstaviť. Ako by som tam žila, a čo ak by ma vybrali do arény?! asi by ma zabili po prvej pikosekunde.. :D
inak, si prvá blogerka, ktorú som našla, že má radá Ellie Goulding! :D

18 Markét Darllet Markét Darllet | Email | Web | 21. may 2013 at 16:37 | React

Tak to si musím Hunger Games stáhnout. :) Moc pěkně napsaný článek. Musím s tebou souhlasit. Já už se taky se vším smířila. :) Bez řasenky? Tak to bych nedala! :) Ale věřím, že tobě to i tak sluší. :3

19 Jass Jass | Web | 24. may 2013 at 13:44 | React

Páni. :3 Je to... Páni. Ja som teraz v siedmej triede. Nechápem, čo sa so mnou dialo, asi to bolo kamarátmi, akých som mala, ale už od minulého roku som sa malovala. Vlastne už od detstva, občas. Vždy ma to bavilo. Keď som bola dieťa, brala som to ako živé obrazy, potom som si uvedomila, že to je aj spôsob akým sa zmeniť, zakryť to, čím som, zakryť to, za čo sa hanbím. Zopár vecičiek môže zmeniť človeka, nie len fyzicky, ale aj psychicky. V septembri som sa začala maľovať poriadne, teda nedávala som si makeup, ale také veci. Nebola som sama so sebou spokojná. Potom nastal zlom, zavinil to jeden jediný obrázok na we<3it ktorý si ani nepamätám. A prestala som. Nie úplne, ale už som si nedávala kilo maskary takéto veci. Bol, a stále to je fajn pocit, ráno vstať a mať čas na všetko čo chcem. Nehovorím, že sa nemaľujem. Použijem korektor a púder, lesk a takéto veci, keď je treba, ale mám sa rada. Robím to len preto, že mám vyrážku cez pol ksichtu s ktorou sa hanbím výsť von, nie preto že chcem byť niekým iným. A ten pocit... :3

Krásne si to napísala. :)) Rešpekt. :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement