Wonderful afternoon

30. november 2013 at 7:20 | Claire Drayen |  pieces of my life




Jak je to v podzimním a zimním období vzácné, toho dne byla nádherně modrá obloha, i přestože ještě ráno jsem o ní pochybovala. Už jenom kvůli tomuhle faktu mě to táhlo ven, udělat pár fotek nebo se jen jít projít, koneckonců, nemohla jsem vědět, kolik takových příležitostí se mi ještě naskytne.
Nebyla mi zima, a i kdyby, pochybuju, že by mě odradila. Slunce už bylo nízko, měkounká zář byla protkaná mezi kmeny smrků. Udělala jsem pár fotek, když v tom mi to došlo. Bylo už příliš nízko a já věděla, odkud budu mít ten nejlepší výhled.


Zrychlila jsem krok a neustále kontrolovala pozici slunce mezi stromy, až jsem se nakonec dala do běhu. Vydržela jsem běžet celou cestu, kterou mi po opuštění lesní stezky pokryté jehličím stěžovalo boření se do bahna. Kyslíkový dluh rostl, to ano, ale já to moc nevnímala. Donutilo mě to přemýšlet nad tím, proč když se rozhodnu jít běhat jen tak, neuběhnu až takovou vzdálenost, s takovou rychlostí a bez zastavení. Došla jsem k závěru, že jen takové běhání si po lese je pro mě bezcílné. Ale tentokrát jsem cíl měla. Běžela jsem, protože jsem toužila vidět Peetovu oblíbenou barvu.


Ten oranžový odstín zapadajícího slunce. Viděla jsem ho hned. Byl tak paralyzující, nic kromě něj neexistovalo. Hnala jsem se za ním jako za přízrakem, chtěla jsem místo v první řadě. Pouhý měsíc staré boty, dole zcela zablácené a já stále pokračovala. A stálo to za to, protože něco tak nádherného, jsem už dlouho jak neviděla, tak necítila. Byla jsem uprostřed sklizeného pole, jež je obklopeno lesem, což mu propůjčuje zdání útulného uzavřeného místa. Popadla jsem foťák, abych si ten moment ukradla navždycky, abych ho zachytila a vzpomněla si na něj pokaždé, když ty fotky uvidím.


V momentě, kdy jsem byla spokojena s množstvím fotek, jsem nedělala nic jiného, než že jsem seděla a upřeně hleděla na pomalu plující mraky s růžovooranžovými okraji a měla ten pocit. Nevím jak to vyjádřit, snad pocit klidu, vyrovnanosti. Možná štěstí? Ne. Byl to pocit života a já se na něm stala úplně závislou, v tom jednom jediném okamžiku. Dýchat bylo tak snadné, myšlenky byly úplně čisté, nepletly se jedna s druhou, jak to mají obvykle ve zvyku. Avšak ani nevím, čeho se týkaly, možná že ani neměly žádný hlubší význam, jen se občas ozvaly, aby na sebe upoutaly pozornost, ale stejně se nakonec samy věnovaly západu slunce. Nedovedla jsem se odtrhnout, neodvážila jsem se hnout, ačkoliv jsem si jistá, že bych v tu chvíli dokázala mnoho věcí. Ale já nechtěla nic než sedět tam navždy, víc jsem nepotřebovala.


Když už byly zbytky toho dne jen těžko hmatatelné, usoudila jsem, že je načase jít. Opuštěla jsem to místo překvapivě odhodlaně, bez větší lítosti, smířená. To nejspíš ještě stále trval celkový dojem z předchozích dvaceti minut. Šla jsem pokorně, ráda bych si od slunce vzala slib, že ho uvidím i příští den, ale to bylo nemožné, věděla jsem, že následující den bude zase bílá obloha, k tomu jsem nepotřebovala předpověd nějakého meteorologa. A tak jsem pokračovala v chůzi a ještě naposled se otáčela za zkomírajícími pruhy světla, dokud už nezbylo nic než tmavá mračna.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Liven Liven | Web | 30. november 2013 at 10:33 | React

Hehe, co by jsem dala za to, aby u nás bylo tak krásně. Bohužel je u nás přibližně dvacet centimetrů sněhu a když se kouknu na kopce, tak můžu s jistotou říct, že za pár hodin už tu bude zase sněžit.
Fotky jsou super, nejvíce se mi asi líbí ta poslední, ale všechny mají své kouzlo. :)

2 alfalfa alfalfa | Web | 30. november 2013 at 14:12 | React

Prekrásny článok, nádherne napísaný, doslova som to celé prežívala s tebou, až mi vbehli slzy do očí :)

3 Nell Nell | Web | 1. december 2013 at 16:45 | React

Ježišmarjá, Claire, ty máš dokonalý design! :3

Tenhle článek mi vyrazil dech. Na chvíli jsem tam byla s tebou, radovala se, že vidím Peetovu oblíbenou barvu, rozběhla se, byla volná.
Tohle je přesně to, co s lidmi dokážou nádherná slova.

4 Jass the Neverlander Jass the Neverlander | Web | 1. december 2013 at 20:14 | React

Claire. <3
Ten design je neskutočný, ako sme si u teba zvykli, nastavuješ vysokánsky štandard. :)
Obrázky v menu sú úžasné, aj keď tú pesničku nepoznám, idem si ju pustiť. :3
A článok...
Už som ti to písala milión krát. Ja už ani neviem, ako opísať to, čo vo mne vyvolávajú tieto tvoje články. Jednoducho máš dar, neviem, ako inak nazvať to, čo dokážeš. S klávesnicou, so slovami, s myšlienkami. Sú síce spisovatelia, ktorí dokážu opísať miesta  [Cassie], vône, ľudí, myšlienky [John Green]... Ale to, čo opisuješ ty... Je to niečo iné, niečo z iného, vznešenejšiho sveta.
Peetova obľúbená farba. <3 Pamätám si leto v Tatrách, kedy som si sadla na menší kopec, a pozorovala som tú farbu rozliatu medzi úžasnými kopcami. A bolo to akoby sa celý svet zastavil. Presne ako píšeš ty.
Myslím, že si založím nejaký zošit, a tam vlepím úžasné články, aby som si na nich spomenula, keď budem stará a keď už tieto zákutia webu dávno nebudú aktívne. Tento článok tam určite bude, lebo je jednoducho nádherný. <3 Zase raz klobúk dole. :)

5 TeSs / safe-sound TeSs / safe-sound | Web | 1. december 2013 at 20:31 | React

Napsala jsi to úplně dokonale a já to celý prožívala s tebou :3 A ty fotky tomu dodali tu hlavní krásu...

6 Susane S. Susane S. | Web | 2. december 2013 at 12:34 | React

Co já bych dala za to aby u nás bylo takhle krásně -_- fuck. Fotky jsou luxusní! :3

7 Natt. Natt. | Web | 4. december 2013 at 16:07 | React

Naprosto božksé fotky:3 Muselo to být vážně kouzelné odpoledne!! Taky bych měla nafotit nějaké fotky... Ty tvé jsou vážně moc povedené!! :)

8 Nell Nell | Web | 8. december 2013 at 19:03 | React

Za nic se neomlouvej. V poslední době každý zanedbává všechno, což úplně chápu, protože já mezi tyhle taky patřím. Ještě ke všemu blbne blog, takže kdybych se hladově nedívala na nové komentáře v administraci, toho tvého bych si vůbec nevšimla. A jsem ráda, že jsem si ho všimla, jsem ráda, že sis vzpomněla, komentář od tebe vždycky strašně potěší. :)

Já všechny ty knížky čtu ve čtečce, ale jak čtu Johna Greena, vypadá to, že si je budu muset koupit. Uvidím, jak se mi bude líbit An Abundance of Katherines, ale ty tři si rozhodně koupím. Jednou. Brzo.

Nechtěla jsem moc spoilerovat, protože tam je to rozdělené na čísti, a kdybych řekla jednu věc, prozradím spoustu dalších... Rozhodně to ale stojí za to, věř mi. :)

Děkuju. Začínám být známá (no, více méně  :D ) tím, že píšu z pohledu kluků. Ale jak už jsem říkala Jass, z pohledu holky je to moc obyčejné, jako diář nebo tak něco.
Já se budu snažit, další kapitolu už mám rozpracovanou, ale je pravda, že se to bude strašně táhnout. Ale neboj, dočkáš se. Nechci to odfláknout, takže to bude trochu nadlouho.

Já si s knížkami pokoj prostě nedám. Zítra asi bude další recenze. :D
Já vím. Ale nedokážeš si představit (nebo možná dokážeš), jak se ve mně mísily pocity. Nedokázala jsem to napsat smysluplně. :D
Ano, přesvědčit dokážu. to fakt jo. :D

9 Nell Nell | Web | 8. december 2013 at 19:05 | React

No, tak jestli je tady ten komentář čtyřikrát nebo vůbec, promiň. Blog blbne a mě to štve, sakra!

10 Christina. Christina. | Web | 10. december 2013 at 12:52 | React

Úžasný článek, hltala jsem každé tvé napsané slovo. Zachytila si to tak, jako bych tam sama byla. Opravdu skvělé :)

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama